Článek o masakru v Oděse Po masakru v Oděse již není cesty zpět analyzoval mimo jiné i tendenční přístup západních médií. A přitom jsme napsali, že pokleslou úroveň českého zpravodajství že třeba řešit extra, “protože jejich výplody musíme jmenovitě zaznamenat, už jen kvůli poučení dalším generacím”. Takže pojďme na tu hrůzu.

MF Včera aneb masakr faktů

Vítězem v neobjektivitě a zarputilé propagandě se stává česká MF Dnes.

Libor Palata, MF Dnes wrote:

Rusové začali za svoji agresi platit. Ve Slavjansku, v Kramatorsku, kde ukrajinské bezpečnostní síly, Národní garda a armáda zcela po právu likvidují neuniformované ozbrojence. Ty by ruské bezpečnostní síly na druhé straně hranice postřílely jako “teroristy” bez mrknutí oka tak za pět minut. Ukrajinské protiteroristické akci lze proto vytknout jediné: že trvalo tak dlouho, než začala.
Oděsa, děsivá síla odvety
Páteční Oděsa nabízí jiný, ještě hrůznější obrázek. Ale i tady to byli ruští agenti a proruští násilníci, kteří zažehnuli jiskru požáru, v němž pak desítky z nich uhořely. Podle výpovědí očitých svědků to byli proruští separatisté, kteří zaútočili na proukrajinské demonstranty a kteří pak střelbou z oken obsazené budovy odborů vyprovokovali její podpálení. Zásadní je informace, že velkou část ozbrojenců, kteří budovu okupovali, tvořili ruští agenti ze separatistického moldavského Podněstří. Tam Rusko už dvacet let vydržuje promoskevskou vojenskou loutkovou vládu.

Palatovi se podařilo napsat další verzi slavného článku Ztroskotanci a samozvanci, takže vešel do českého novinářského nebe. Haleluja, živijó a mnogaja ljeta v další činné službě vlasti, pravdě a národu!

Lehce to napravili jeho kolegové z iHNed.cz (2. 5. 2014), kteří se alespoň tvářili jako zástupci oficiální zpravodajské linie. Stručná policejní zpráva bez emocí a přepsáno podle ukrajinské agenturní zprávy Unian. Na závěr je převyprávěna linie ruské agentury ITAR-TASS a tento informační blok má 3 věty (slovy: “tři věty”). Tato zpráva mluví o masakru a o tom, co se skutečně stalo.

Ostatní zástupci českých medií se zmohli jen na statistiku a na popis tzv. “krvavého střetu”. Hlavní media vidí jen linii oficiální ukrajinské vlády. Čeští váleční reportéři mají oddechový program a nejspíše odjeli na Havaj sledovat boje v surfování. Nechat promluvit místní občany v Oděse? O to se nikdo z oficiálních medií ani nepokusil.

Alternativní média můžeme rozdělit na levicové narcisy, na snaživce a na svědecké nadšence. K první skupině patří Deník Referendum, který má jiný program než se zajímat o skutečný svět. Popis událostí a komentář podaly Parlamentní listy, viz článek Generál Šedivý k masakru v Oděse. Článek rozebíral konflikt na Ukrajině a další vývoj. To je pokus o oficiální objektivitu v podání Parlamentních listů.

Svědectví z první ruky přinesly Britské listy, viz článek O pátečním masakru v Oděse od očitého českého svědka. Autor a údajně i očitý svědek v Oděse, Jan Hauer, v něm podrobně popisuje zejména první část provokace vojenské jednotky tzv. “federálů” nebo za ně převlečených policejních provokatérů, která byla hlavní roznětkou pozdějšího masakru. Viz první část našeho článku Po masakru v Oděse již není cesty zpět. Ovšem tady Britské listy nejspíš naletěly, jednalo se o překlad jednoho ze zdrojových článků, z nějž jsme i my čerpali pro naši první analýzu oděského masakru. Blogerský text byl doplněný o fabulaci autora údajně českého původu, že často jezdí do Oděsy... Zajímavý je také komentář Karla Dolejšího (Několik poznámek k tragédii v Oděse).

Další kolo bylo ve Sněmovně. Poslankyně Konečná KSČM navrhla bod Ukrajina, což bylo novum. Dříve se starala o Ukrajinu pouze a jedině pravice, která naopak velice zplihla. Viz generálního švejka Vondru, který se minulý týden vrátil celý zachmuřený od svých chlebodárců z Washingtonu. Na Moravcově TV dýchánku to bylo hodně vidět.

Proč to mlčení? Budou volby do vítězné EU

EU prozatím na Ukrajině pohnojila, co mohla. Totéž na druhou i česká diplomacie a aktivity, navíc říznuté americkými telefonáty. K roli OBSE jsme už psali v článku (Prohraná důvěra OBSE na Ukrajině). Masakry a nedejbože zapletení Jaceňukovy junty z Kyjeva do organizace vražd a pogromů? Něvazmožno. Jsou to bijci za demokracii a EU přes MMF jim právě půjčuje 17 miliard dolarů, aby měli na zdražený ruský plyn, který předtím rozkradli.

Jenže přijde slavný 9. květen, na Ukrajině den vítězství Rudé armády nad fašismem. A po tomto osudovém datu se asi leccos nebude moci utajit, protože pamětníci války půjdou do svých průvodů a příznivci ukrajinské SS Galizia také. Přidejme oficiální název těchto EU-demokratů z časů Hitlera: 14. SS-Freiwilligen Division “Galizien”. První vlaštovky příprav na Den osvobození máte tady:

Seznam mrtvých z domu odborů je zde. Celkem jich bylo podle oficiálních zdrojů 46, z toho 10 zastřeleno, 10 zahynulo po pádu, ostatní udušeni oxidem uhelnatým, uhořeli či zemřeli z nezjištěných příčin. R.I.P.