<P>Co udělá bezohledný idiot, když mu dáte najevo, že se chová jako bezohledný idiot? Mám v tomto ohledu zajímavou (a nepříjemnou) zkušenost a je to kupodivu zkušenost opakovaná. <BR>Jedu autem v obci, přiřítí se za mě kdosi. Začínám tušit, že je to ten týpek, kterému je jeho vlastní spěch důležitější než předpisy a zákony, které platí pro všechny. Do konce obce chybí nějakých dvě stě metrů a plná čára zakazuje předjíždění. Ve chvíli, kdy mě ten jakýsi předjíždí, nepřemůžu své nutkání a dávám mu najevo, že se mýlí ve svém výkladu pravidel silničního provozu – tedy na něj rozzuřeně troubím a pak na něj zablikám světly. V rovině emoční mu tedy říkám, že si o něm myslím to nejhorší. A na to mi on odpovídá: „Jsem ještě větší a bezohlednější idiot, než si vůbec dokážeš představit, blbečku!“ Dupne totiž na brzdu a jede chvíli skoro krokem. Jeho touha jevit se jako totální idiot je silnější než spěch a touha po rychlosti. Klidně riskuje, že mu někdo při tomto idiotském manévru zvalchuje zadek. <BR>Někdy mi připadá, že stejně uvažují naši politici. Když výzkumy veřejného mínění ukazují, že důvěryhodnost povolání politika klesla na nejnižší příčky a občanstvo hodnotí politiku jako pouhou špínu, když volební účast bývá nižší než jedna třetina, považuji to za jakési troubení na politiky: „Děláte cosi špatně!“ <BR>Nejkřiklavějším případem je léta omílané omezení absurdně přebujelé imunity poslanců. Imunita se řeší snad od chvíle, kdy vznikla. Řeší, řeší, ale nevyřeší. Všichni jednotliví poslanci, jsouce postaveni před oko televizní kamery nebo před rozhlasový mikrofon, upřímně doznávají, že oni osobně jsou pro omezení svých privilegií, jen najít shodu napříč poslaneckými kluby. A jaké byly tentokrát důvody proti? Jako by se týkaly něčeho úplně jiného:<BR><EM>*Stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil: „U některých našich kolegů vznikla obava, že rozšíření pravomocí NKÚ by mohlo vést k rozšiřování tohoto úřadu a k nárůstu úřednického aparátu.“<BR>*Jiní poslanci zas nechtěli podpořit zákon proto, že z novely při jejím projednávání ve sněmovních výborech a komisích vypadla přímá volba prezidenta.<BR>*Místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal řadil mezi důvody nepřijetí novely to, že z ní byla úplně vypuštěna ustanovení o přímé volbě hlavy státu a zůstala tam jen problematika poslanecké imunity. Sám je pro její omezení, ale, jak uvedl, "s tím má řada lidí problémy".<BR>*Komunisté, kteří podporovali hlavně širší pravomoci NKÚ, nakonec novelu nepodpořili proto, že dolní komora nepodpořila návrh jejich člena Karla Vymětala, který měl znemožnit trestní stíhání poslanců a senátorů za projevy učiněné v souvislosti s výkonem mandátu.<BR>*Pro novelu ústavy hlasovalo jen 78 ze 161 přítomných poslanců, ale nezbytný byl souhlas nejméně 120 z nich. Proti novele hlasovalo deset poslanců, dalších 73 nehlasovalo. Jednotně zvedli ruku pro novelu jen přítomní unionisté, nezařazený Tomáš Vrbík, většina sociálních demokratů a lidovců a menšina občanských demokratů. Nejmenší podporu měla novela mezi komunisty, z nichž pro ni zvedl ruku jen Vojtěch Filip.<BR></EM>Občané podezírají své volené zástupce, že jim jde hlavně o jejich vlastní výhody. Občané to svým voleným zástupcům dávají najevo, jak je to jen možné. Občané jsou otrávení tím, že ve volbách nemají koho vybrat, protože politiky podezírají, jak je uvedeno výše. A poslanci na to zareagují: „Ano, jde nám o vlastní osobní výhody, a to víc, než byste si vůbec dokázali představit, blbečci!“<BR>A že mají někteří poslanci s idioty za volantem ještě něco bezprostředně společného, jsem zaregistroval, když poslanecká sněmovna odmítla zavedení bodového systému pro řidiče. Kdosi z nich to vysvětloval přibližně takto: „Jsou dva druhy řidičů: ti slušní, kteří dělají i vědomě nějaké přestupky, ale ne ty nebezpečné (to jsme my a snad nám slušným nebudete brát body, ne?), a piráti silnic (to jsou ti druzí, ty trestejte!).“ <BR>Problém je však nabíledni: Bezohledný idiot se považuje vždycky za toho slušného.<BR><BR></P>