Sanders stále přitahuje velké davy a pozornost médií poté, co získal více než 13 milionů hlasů a vnesl do debaty opravdový ekonomický populismus, přesto není spokojen. Když s ním v polovině září hovořili redaktoři The Nation, právě dokončoval knihu o své kampani, která bude publikována po volbách. Strhal média za jejich roli při ohlazování politického diskursu, vyzval k reformě Demokratické strany a vyzdvihl skutečnost, že nová generace považuje demokratický socialismus za životaschopný politický směr. Hillary Clintonová? Jsou mezi nimi rozdíly, ale je pro ni. Donald Trump? Zastavme ho hned na začátku...

Chcete nám něco říci na úvod?

Popravdě řečeno, byl jsem na konci kampaně mnohem optimističtější, co se týče budoucnosti naší země, než na jejím začátku. Potkal jsem spoustu fantastických lidí, kteří byli připraveni myslet nekonvenčně; kteří chápali, že establishment nám brání přemýšlet o tom, co je a není dosažitelné a že můžeme dosáhnout mnohem více.

Když jsme tu seděli před více než dvěma lety, připravoval jste se na presidentskou kandidaturu, ale také jste řekl: “Musím jít mezi lidi a asi rok sondovat, zda jsou připraveni.” Když jste oznámil svou kandidaturu, byl jste přesvědčen, že jsou lidé skutečně připraveni? Nebo jste měl stále obavy, že jdete do velkého rizika v době, kdy Vám průzkumy přisuzovaly kolem 3 %?

První obava, kterou jsem měl, jak na osobní, tak na politické úrovni, byla, že jsem nechtěl vést kampaň, která by byla kontraproduktivní vůči pokrokové vizi, kterou sdílí mnoho lidí v této zemi, včetně čtenářů The Nation. Pokud bych vedl špatnou kampaň, přišel s Medicare pro všechny, zrušením školného na veřejných středních a vysokých školách a progresivním zdaněním, a pak, o dva měsíce později to vzdal, protože by kampaň nikoho neoslovila - co by pak establishment řekl? “Bernie Sanders přišel s těmito pokrokářskými myšlenkami a nikdo jim nenaslouchal, takže to není nic pro Ameriku. Tyhle ideje nejsou ideami Spojených států.” Neúspěšná kampaň by vrhla velmi špatné světlo na vize, které mnozí z nás sdílejí. Tohle vše mě motivovalo, abych vedl seriozní a razantní kampaň.

Zjistil jste něco o tom, co se děje v naší zemi a o čem naše učené hlavy nevědí?

Z celého srdce jsem věřil tomu, že myšlenky, o nichž hovořím, nejsou ztřeštěné, radikální ani troufalé. Byly to takové myšlenky, které by většina Američanů podpořila, kdyby měla šanci takové názory slyšet, což se za normálních okolností neděje. Mohli byste se ještě dalších 14 let dívat na CNN, aniž byste slyšeli diskusi o potřebě všeobecně dostupné zdravotní péče, aniž byste viděli kritiku farmaceutických společností, aniž byste slyšeli nějakou větší diskusi o příjmové a majetkové nerovnosti. Můj názor byl takový, že pokud se dostaneme k lidem v USA, ukážeme se jim, půjdeme s nimi do osobního kontaktu, tak se to povede.

Byl jste senátor z malého státu, který se měl představit celé zemi. Byl jste překvapený, frustrovaný nebo naštvaný, když se někteří lidé pokoušeli zpochybnit Vaše zapojení do hnutí za lidská práva a rasovou spravedlnost?

Nemohl jsem předvídat, do jaké míry se má kampaň stane generační záležitostí. Zaznamenali jsme fenomenální úspěch u mladých voličů a na konci kampaně jsme zvítězili i mezi mladými Afroameričany. Jsem na to velmi hrdý. Na druhou stranu jsme utrpěli drtivou porážku mezi seniory, především mezi staršími Afroameričankami. Tam jsme byli zdecimováni v poměru osm či devět ku jedné. Nechci to více rozebírat, ale myslím si, že Bill Clinton byl u afroamerické komunity velmi populární, a tato popularita se přenesla na Hillary Clintonovou. Ctili Clintonovy celá desetiletí. Na jihu ji znali jako první dámu Arkansasu. My jsme tam přišli jako někdo, koho tam moc neznají.

Neříkám, že bychom u afroamerické komunity dosáhli toho, co jsme dosáhnout mohli. To se nám nepovedlo. Uspokojuje mě však, že jsme
a) na konci kampaně zvítězili u mladých afroamerických voličů a
b) získali většinu Latinoameričanů.
U obou komunit jsme ušli dlouhou cestu. U afroamerické komunity jsme prostě neměli vybudovanou takovou přistávací dráhu, abychom udělali vše, co jsme zamýšleli.

Co jste se naučil od hnutí Black Lives Matter?

Hovořil jsem s mnoha jeho aktivisty v různých státech. Zjistil jsem přitom, že chování policejních útvarů po celé zemi k černé komunitě je mnohem krutější a ještě příšernější než jsem si původně myslel. Zastrašování od části policie, střílení do neozbrojených lidí, urážení lidí, kteří byli chladnokrevně zabiti. To je problém, který nás vedl k tomu, že jsme přišli s podle mého názoru nejdůkladnějším souborem návrhů ze všech kandidátů, které se týkají potřeby skutečné reformy trestního práva.

Věřím však i tomu, čemu věřil Martin Luther King. Vzpomínáte si, jak se jmenoval Pochod na Washington? Měl název “Práci a svobodu”. King pochopil, že si musíme poradit s ekonomickými problémy stejně jako s těmi politickými a lidskoprávními. V průběhu celé kampaně jsme hovořili o tom, že ve všech komunitách se nezaměstnanost mezi mladými Afroameričany pohybuje v rozmezí 30 až 40 %. Třicet až čtyřicet procent! Mládež nemá práci ani budoucnost. To je ten problém, který musí být vyřešen současně s problémem policejní brutality, potlačování voličů a dalšími útoky, které se vedou na afroamerickou komunitu.

Když jste začínal svoji kampaň, řekl jste, že se nebojíte slova “socialismus”. Neměl jste se ho bát? Nepoškodilo to Vaši kampaň?

Ne. Ale možná bych neměl být tak odmítavý vůči vaší otázce v tom smyslu, že je to jeden z důvodů, který mě mohl poškodit mezi staršími občany. Mezi seniory jsme paběrkovali. Dost mě to mrzelo, protože jsem se za jejich zájmy silně angažoval. Patřil jsem k předním odpůrcům škrtů v sociálním zabezpečení. Myslím si však, že někteří ze seniorů si pamatují “říši zla” v podobě Sovětského svazu a ztotožnili si pojem “demokratický socialismus” s komunismem. Jiná situace je mezi mladými lidmi, tam mě to vůbec neuškodilo. Jedna z věcí, na něž jsem hrdý, je to, že dnes existuje mnohem větší podpora pro koncept demokratického socialismu, než byla před kampaní.

V průběhu kampaně jsem se pokoušel nejen představit morálnost pozic, které jsme zastávali v otázkách chudoby nebo zdravotní péče, ale říkat: “Víte co? Tyto myšlenky, tyto koncepty existují v mnoha dalších zemích po celém světě. Bernie Sanders se neprobudil včera v noci s báječnou myšlenkou, že bychom měli právně garantovat zdravotní péči všem lidem. Ve skutečnosti existuje ve všech důležitých zemích světa. Vy to nevíte, protože vám média o tom zapomněla říci. Ale je to tak. V Dánsku je v důsledku jednání s odbory minimální mzda asi 20 USD na hodinu. V Německu se na vysokých školách neplatí školné. Ve Finsku vám na studium připlácejí. Tohle v Americe nevíte, protože vám to CBS zapomněla říci. Ale taková je realita.”

A potom lidé řekli: “Možná to není tak bláznivá myšlenka. Možná že Němci nejsou tak hloupí. Možná že investují do svých mladých lidí, takže mají tu nejvzdělanější pracovní sílu, jakou si mohou dovolit.”

Podpořil jste Hillary Clintonovou. Někteří z Vašich příznivců se tím cítí zrazeni. Co jim teď chcete vzkázat?

Jsem americký senátor a mám odpovědnost vůči lidu v mém státě a taky k lidu této země. První věc, o které jsem musel přemýšlet, byla: Co bude znamenat Donald Trump jako president USA pro lidi v mém státě a v této zemi? A také pro lidi na celém světě? Domnívám se, že by to byla naprostá katastrofa, více než katastrofa. A proto musím jako americký senátor udělat vše, co je možné pro to, abych zajistil, že se presidentem nestane Trump.

Skutečně máme tak silné rozdíly v názorech s Hillary Clintonovou? Myslím si, že celý svět to ví. Není mým cílem tady říkat, že Hillary Clintonová je ta nejlepší věc v dějinách lidstva - jak je skvělá, báječná, úžasná. Ale měli bychom říci, že když se podíváme na všechny prakticky důležité věci pro lidi v této zemi - problémy jako například bezplatné studium na vysokých školách - Hillary Clintonová teď slibuje, že je zajistí pro všechny lidi, kteří vydělávají do 125 tisíc USD ročně. Víte to? To je přece docela revoluční a promění to život milionů rodin v této zemi. A Hillary to podporuje.

Clintonová má v programu podpořit zdvojnásobení počtu komunitních zdravotních středisek v této zemi, což bude znamenat, že desítky milionů lidí, chudých lidí, získá přístup ke zdravotní péči, který dnes nemají. Je to důležité? Je to velmi významné. Clintonová slibuje, že podpoří rovnost v platech pro ženy, takže ženy nebudou nadále vydělávat 79 centů na každý dolar vydělaný muži. Věřím tomu, že jednou z nejvážnějších krizí, které čelí naše planeta, je změna klimatu. Donald Trump si nemyslí, že změna klimatu je reálná. Clintonová ji bere vážně. To vše neznamená, že milujeme Hillary Clintonovou, nebo že s ní souhlasíme ve všech otázkách. Cílem je se nad to povznést a zeptat se: Který kandidát udělá více pro rodiny ze střední a pracující třídy? Myslím si, že odpověď je nasnadě.

Druhá věc, která musí být zdůrazněna, je ta, že politika nekončí dnem voleb. Buďte si jistí, že den po volbách, pokud Hillary Clintonová zvítězí, já a ostatní progresivisté řekneme čerstvě zvolené presidentce: “Dobře se podívejte na program Demokratické strany, který jste podpořila - protože teď, paní presidentko, budeme společně tento program uskutečňovat. Hodláme zapojit miliony lidí do procesu, který rozdělí velké wallstreetské banky, zruší školné na veřejných vysokých školách, bude velmi agresivně postupovat proti klimatickým změnám a promění náš energetických systém.”

Pokud však bude presidentem zvolen Trump… Nedovedu si představit, jak bude vypadat Amerika po čtyřech letech jeho vlády v důsledku expandující bigotnosti, rozvracečtví a demagogie, kterých budeme svědky.

Toto je moje pozice. Nebudu tady sedět a říkat vám s naprostou jistotou, že Hillary Clintonová bude báječná ve všech těchto problémech, ale říkám, že v mnoha věcech má pokrokové názory. A v mnoha oblastech je má příšerné. Tam, kde není progresivní, musíme ji tlačit a ve dnech po volbách zmobilizujeme miliony lidí, abychom zajistili, že z ní uděláme v rámci jejích možností tu nejpokrokovější presidentku.

Russ Feingold říká, že chce být znovu zvolen do Senátu a zúčastnit se v něm formování skutečného progresivistického bloku. Zmínil vás, Elizabeth Warrenovou, Jeffa Merkleyho a pár dalších. Vidíte nějaké formování progresivistické frakce v Senátu?

Myslím si, že Russ má naprostou pravdu. Myslím si, že potřebujeme blok progresivistů, kteří mohou dávat vedení jednotná stanoviska k tomu, co chceme. Za to bychom měli bojovat spíše než za to, abychom byli zvoleni jako jednotlivci. Od té doby, co jsem tu byl poprvé, objevili se tu lidé jako Elizabeth, Jeff a další. Pokud Russ bude zvolen - a já v to velmi doufám - bude jistě velmi důležitým hráčem v progresivistickém bloku.

Kdybyste byl teď nominován, co byste dělal?

Neseděl bych tady, to je jisté.

Je tu ale nějaká věc, na kterou by se Demokraté právě teď měli více soustředit?

Samozřejmě. Je tu jedna stará slabost Demokratů: Místo abychom mobilizovali lidi, jsme příliš závislí na konzultantech a televizních reklamách. Včera přišly dobré zprávy o rostoucích platech, ale pravda je, že jsme tu 40 let měli upadající střední třídu. Jsou tu lidé hladoví, trpící, lidé s velkými obavami o své děti. Budou jejich děti vůbec schopné zaplatit své studentské půjčky? Dostanou vůbec někdy slušně placenou práci? Domnívám se, že Demokraté musí vést aktivistickou kampaň - mobilizovat lidi a být připraveni porazit 1 % s programem, který odpovídá potřebám obyčejných pracujících lidí.

Musí se strana změnit?

Strana potřebuje revoluční změnu. Když chcete kandidovat do amerického Senátu, najmete si konzultanta, který pro vás bude dělat průzkumy veřejného mínění a řekne vám, které televizní reklamy si objednat, který vám řekne, že většinu peněz, jež získáte, musíte dát televizi. Shromáždit peníze a potom je dát konzultantům, kteří je pak utratí za televizní reklamy - to je víceméně to, o čem v předvolební kampani běží. Tohle musíme změnit.

Demokraté musí otevřít dveře mladým lidem. Přivítat je a pochopit, že mohou být zmatení, že mezi politiky není mnoho mladých lidí. Demokratická strana se bude muset spíše přizpůsobit realitě, než nutit lid, aby se přizpůsobili tomu, co za realitu považuje vedení Demokratické strany.

Jak je s vámi propojena nová skupina “Our Revolution”? Celý život jste bojoval proti korporacím, ale Our Revolution je zaregistrována jako nezisková korporace osvobozená od daní. Možná byste o tom mohl trochu pohovořit.

Za prvé, z právního hlediska nejsem účastníkem Our Revolution, která zdědila aparát kampaně. Nejsem do ní zapojen.

Chcete po nich, aby zveřejnili své sponzory?

Ano, rozhodně by to měli udělat. Podle toho, co o tom vím, to udělají.

Jak je to se strategií Our Revolution? Jak bude fungovat?

Nevím, jestli to víte, ale kandidáti Our Revolution již vyhráli mnoho primárek. V Massachusetts mladý právník, velmi pokrokový chlapík, s podporou Our Revolution porazil dlouholetou senátorku. Na Rhode Islandu byl poražen lídr většiny ve Sněmovně reprezentantů.

Myslím si, že Our Revolution začíná dělat to, co bylo jejím cílem, tedy zaměřovat se nejen na souboje na nejvyšší úrovni, ale dostávat se do zákonodárných sborů v jednotlivých státech. Když máte pár buřičů ve státní legislativě, tak můžete tlačit na tyto zákonodárné orgány. Těch pár lidí může mít významný dopad.

Byl jste zjevně frustrován tím, jak média informovala o kampani.

Uvědomil jsem si, že média jsou více zaměřena na klepy kolem kampaně než na problémy sužující americký lid. Informovaly o Bernie Sandersovi a jeho kampani, nikoli o potřebách amerického lidu a o tom, co navrhujeme na jejich uspokojení. To bylo velmi smutné.

V rámci svých možností jsme to překonali prostřednictvím sociálních médií. Domnívám se, že jedním z důvodů, proč jsme si tak dobře vedli u mladých, je to, že většina mladých lidí dnes nesleduje večerní zprávy a nečte Washington Post. A my jsme odvedli velmi dobrou práci tím, že jsme přímo komunikovali s mnoha miliony mladých lidí přes sociální média.

Myslím si, že to, co musíme udělat - a vy už to děláte, takže vám to nemusím vysvětlovat - je začlenit naše myšlenky do politického hnutí. Aby to nebyl jen časopis nebo Bernie Sanders, který něco říká lidem. Naše ideje by se měly stát součástí každodenní diskuse. Musíme zajistit, obzvláště pro mladé lidi a lidi, kteří nejsou příliš zapojeni do politického procesu, aby každé ráno, odpoledne i večer viděli, že se ukazují problémy, které jsou důležité pro jejich životy.

Zdroj: The Nation

Překlad: Stan


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!