Právnička Marjorie Cohnová je emeritní profesorkou na právnické fakultě Thomase Jeffersona, bývalou předsedkyní Národní advokátní komory, náměstkyní generálního tajemníka Mezinárodní asociace demokratických právníků a členkou poradní rady Veteránů za mír. Doporučujeme její druhé, aktualizované vydání knihy Drones and Target Killing popisující právní, morální a geopolitické otázky cíleného zabíjení drony. Webové stránky: MarjorieCohn.com.


Kongres zvažuje pod záminkou vykonávání dohlížecí pravomoci nad pravomocí prezidenta používat vojenskou sílu, že Donaldu Trumpovi dá bianco šek, aby neurčitě zadržoval občany USA bez trestních obvinění. Znepokojující je fakt, že tato legislativa by umožnila prezidentovi uvěznit Američany, kteří nesouhlasí s americkou vojenskou politikou.

Návrh zákona, který by tuto tuto moc prezidentovi dal, je rozsáhlým novým Povolením k použití vojenských sil (AUMF), S.J.Res.59, které je v Kongresu projednáváno. Předseda výboru pro zahraniční vztahy Bob Corker (R-TN) a člen Demokratické komise Tim Kaine (VA) představili návrh obou stran dne 16. dubna a získali pro něj čtyři další parlamentní sponzory.

Tento návrh 2018 AUMF nahradí AUMF 2001, který Kongres dal George W. Bushovi po útoku z 11. září. Zákon AUMF v roce 2001 pověřil prezidenta, aby použil “veškerou nezbytnou a přiměřenou sílu” pouze proti jednotlivcům a skupinám odpovědným za útoky z 11. září. Ale tři další prezidenti se na něj odvolávali, aby ospravedlnili nejméně 37 vojenských operací ve 14 zemích. Mnohé země nemají nic společného s útoky 11. září. V roce 2018 AUMF kodifikoval prezidentskou moc tak, že prezident může vést válku kdykoliv a kdekoli se sám rozhodne. SJRes.59 umožňuje prezidentovi “používat veškerou nezbytnou a přiměřenou sílu” proti Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Jemenu, Libyi a Somálsku, al-Káidě, ISIS (také známému jako Daesh), Talibanu a jejich “sdružených sil” na světě, a to bez omezení.

Návrh zákona neobsahuje žádnou definici tzv. “pomáhajících skupin” (Associated forces). Prezident může klidně tvrdit, že americký občan, který píše, mluví nebo demonstruje proti americké vojenské akci, patří do této kategorie. Pak tohoto občana uvězní bez omezení a na dobu neurčitou. Tzv. “pomáhající skupiny” jsou definovány jako “jakákoli organizace, osoba nebo síla odlišná od svrchovaného státu, o nichž prezident rozhodl, že vstoupily do boje po boku al-Káidy, Talibanu nebo ISIS v boji proti Spojeným státům nebo jejich koaličním partnerům.” Pod novou formulací AUMF prezident může v Kongresu prohlásit, že chce použít sílu proti dalším zemím nebo tzv. “spolubojovníkům” (co-belligerent), kteří nejsou uvedeni v zákoně. Pak by Kongres musel zablokovat toto rozhodnutí jen skrze dvě třetiny hlasů, což je prakticky nemožné v současném politickém klimatu.

Mezinárodní smlouva o občanských a politických právech - smlouva, kterou Spojené státy ratifikovaly a stala se součástí amerického práva podle doložky o nadvládě ústavy - zakazuje svévolné zadržování bez obvinění.

Nejvyšší soud zatím nerozhodl

Nicméně ve věci Hamdi v. Rumsfeld v roce 2004 nejvyšší soud potvrdil statut nepřítele-spolubojovníka pro amerického občana Yasera Hamdiho, který byl zadržen v Afghánistánu v roce 2001. Soud však omezil tuto definici na jednotlivce, kteří bojují proti americkým silám v Afghánistánu, a nezahrnul do definice obecně pojatou “válku proti terorismu”. Soud také uvedl, že občané USA, kteří jsou drženi jako nepřátelští bojovníci, musí být před spravedlivým rozhodovacím orgánem řádně vyzváni, aby napadli věcné zdůvodnění jejich zadržení.

Nejvyšší soud nerozhodl o tom, zda může být zadržován na neurčito americký občan, který je zadržen ve Spojených státech. Soud odmítl rozhodnout o případu José Padilla, který byl zatčen na mezinárodním letišti O’Hare v Chicagu v roce 2002 a byl držen ve vojenské vazbě jako nepřátelský bojovník (enemy combattant) Bushovou správou. Tím byla omezena platnost AUMF z roku 2001. Soud rozhodl, že Padillaova žádost ohledně habeas corpus byla chybně podána v New Yorku místo v Jižní Karolíně. Soudkyně Sandra Day O’Connor podala svůj náhled takto: “Již dávno jsme jasně ukázali, že válečný stav není bianco šekem pro prezidenta, pokud jde o práva našich občanů.” A dodatek zněl takto: “Dokonce ani válečný stav nemůže zrušit ústavní mantinely, které chrání základní svobody.”

Trestní obvinění byla podána proti Padillovi v roce 2005. Byl držen v izolaci více než tři roky a mučen, zatímco byl ve vazbě. Padilla byl v roce 2007 zatčen a obviněn ze spiknutí a poskytování materiální podpory terorismu a odsouzen k 17 letům odnětí svobody. V roce 2014 se jeho trest zvýšil na 21 let. Státní obžaloba čtvrtého okruhu a druhého obvodu mezitím dospěla k protikladným závěrům o tom, zda by americký občan, zadržený na americkém území, mohl být neomezeně držen jako nepřátelský bojovník.

Američan pod krycím jménem “John Doe” je další občan zadržovaný vládou USA. V září roku 2017 byl tento americký a saúdský občan označen za nepřítele-bojovnika údajně naverbovaného přes ISIS. Od té doby je ve vojenské vazbě v Iráku. I když AUMF z roku 2001 v jeho případě nikdy výslovně nezmiňoval ISIS, vláda použila tento zákon jako podklad pro zadržení Doeho. V dubnu se ministerstvo obrany pokusilo převést Doeho do Saúdské Arábie. Tak se chtělo vyhnout soudnímu rozhodnutí ve věci. Ale federální soudce v rozhodnutí Doe v. Mattis zablokoval tento krok. Zatím není jasné, jak by schválení navrhovaného AUMF z roku 2018 ovlivnilo případ Doeho.

Umožňuje AUMF neomezené zadržování?

Existuje americký zákon z roku 1971, který říká: “Žádný občan nebude uvězněn nebo jiným způsobem zadržen Spojenými státy, s výjimkou zákona schváleného Kongresem.” Jenže AUMF je výnos Kongresu. Dalším kongresovým zákonem je zákon o národní obraně pro fiskální rok 2012 (NDAA). S odvoláním na AUMF z roku 2001 se NDAA v roce 2012 pokoušela kodifikovat prezidentovu pravomoc neomezeně držet občany USA ve vojenské vazbě. Oddíl 1021 NDAA říká: “Nic v této sekci nesmí být vykládáno tak, aby se dotýkalo stávajících zákonů nebo úřadů týkajících se zadržování občanů Spojených států, zákonně pobývajících cizinců Spojených států nebo jiných osob, které jsou zachyceny nebo zatčeny ve Spojených státech.

Když podepsal NDAA, Barack Obama prohlásil v podepisujícím prohlášení, že oddíl 1021 “neomezuje nebo nerozšiřuje autoritu prezidenta nebo rozsah oprávnění k používání vojenských sil” a slíbil, že “jeho úřad nepovolí neomezenou dobu vojenské zadržení bez soudního řízení amerických občanů.” Obamovo prohlášení předpokládalo, že prezident má moc neomezeně zadržovat Američany. Obama se rozhodl, že nebude neuplatňovat tuto moc. Senát Lindsey Graham (R-SC) naopak podpořil NDAA a uvedl, že “podle tohoto zákona je vlast bojištěm, proto může být zadržován každý občan, ať už je Američan nebo nikoliv.”

Hedges a spol. versus Obama


Chris Hedges, Noam Chomsky, Daniel Ellsberg a další aktivisté a novináři zabývající se ochranou lidských práv žalovali Baracka Obamu a americkou vládu v lednu 2012. Zmínění aktivisté tvrdili, že NDAA v roce 2012 bude mít destruktivní vliv na jejich svobodu projevu, protože mohou být zatčeni. Federální soud okresního soudu zjistil, že oddíl 1021 (b) (2) byl protiústavní. Federální soud proto v květnu roku 2012 vydal trvalý příkaz, kterým vládě zakázal užívat tento zákon.


Odvolací soud druhého okruhu však zrušil tento příkaz v červenci 2013 a konstatoval, že oddíl 1021 NDAA “nemá žádný vliv na pravomoc vlády zadržovat stěžovatele z řad amerických občanů”, protože “oddíl 1021 neříká nic o vládní pravomoci zadržovat občany.”

Nový návrh umožní neomezené zadržování občanů

V současném znění návrhu zákona 2018 AUMF není vůbec nic, co by bránilo prezidentovi dát jakoukoliv americkou organizaci nebo jednotlivce na seznam uvedený v návrhu zákona. To tvrdí aktivista Christopher Anders z ACLU, což je známá organizace pro podporu občanských práv.

Navíc platí, že že 2018 AUMF nemá žádné datum vypršení platnosti. Každých čtyři roky bude prezident muset předložit Kongresu návrh na zrušení, změnu nebo zachování oprávnění. Opět platí, že změna musí být schválena dvěma třetinám kongresu, aby se jednou přijatý zákon změnil.

Zatím platí že návrh S.J.Res.59 neprošel do legislativního řízení Senátu nebo do Sněmovny reprezentantů. Kongres zatím odmítl vydat nový AUMF, protože by to mohlo být považováno za projev omezení prezidentské vojenské pravomoci. Je ironií, že přijetí nového 2018 AUMF by mohlo zakotvit neomezenou moc prezidenta vést válku. Nový zákon by poskytl prezidentovi právní základ pro neomezené zadržování amerických občanů ve vojenské vazbě bez trestních obvinění.

Kdyby tento návrh zákona proběhl, ohrozilo by to naše právo protestovat proti vojenským dobrodružstvím, které se prezident rozhodne uskutečnit podle své libovůle.


Článek Will Congress Authorize Indefinite Detention of Americans? vyšel na webu www.truth-out.org.
Přeložila redakce.