Rozhovor s Milanem Valachem, mluvčím Hnutí za přímou demokracii.

 Plugin disabled

Plugin flash cannot be executed.

1. Proč u nás nestačí klasická zastupitelská demokracie?
Především proto, že to není demokracie, i když se to tak jmenuje. Idea demokracie vznikla, zjednodušeně řečeno, z pochopení, že o své zájmy se lidé musí starat sami. Pokud nechtějí být okrádání a ponižováni vládnoucí elitou, chcete-li třídou, musí si vládnout sami. Z tohoto hlediska je náš současný politický systém naprostým selháním. Extrémní míra korupce, k níž v podstatné míře přispívají překroucené zákony přijímané poslanci v zájmu různých podnikatelských zájmových skupin, je toho zřejmým důkazem. Existence současné vlády a parlamentu je výsměchem základním demokratickým principům a urážkou všech občanů, majících alespoň základní hrdost. Vždyť existují jen díky straně LIDEM, která neprošla žádnými volbami, nikdo je nevolil a přece mají moc! V tomto systému mohou poslanci vládnoucí koalice schvalovat zákony, se kterými nesouhlasí 80% občanů a možná ještě více. Takto tedy demokracie rozhodně nevypadá. Za to jsme v listopadu 1989 nestávkovali.

2. Má idea přímé demokracie co říci k současné politické krizi u nás?
Částečně jsem na tuto otázku již odpověděl výše. Přímá demokracie je v zásadě tvořena třemi principy: IRO. Což je právo na iniciativu (I), tj. na vyvolání referenda o jakékoliv politické otázce na základě petice občanů. Dále právo na referendum od úrovně obce až po úroveň státu (R). Co si občané v referendu odhlasují, to musí být závazné pro všechny politiky. A nakonec je to právo na odvolatelnost (O) kteréhokoliv politika, kdykoliv. V našich podmínkách to znamená, že by občané např. mohli rozhodnout o rozpuštění parlamentu a konání předčasných voleb. Stejně tak by v referendu mohli s konečnou platností rozhodnout o osudu církevních restitucí, důchodové reformy apod. Jak je zřejmé, přímá demokracie je u nás více než potřeba. Je to jediné efektivní a demokratické řešení současné krize. Konkrétními formami přímé demokracie jsou i tzv. participativní rozpočty, kdy se občané přímo podílejí na tvorbě rozpočtu své obce, města, dále občanské komise, ustavované podle vzoru občanských porot pro posouzení složitých problémů, o nichž bude následně rozhodnuto v referendu atd.

3. Která hnutí či organizace tuto ideu u nás uskutečňují a s jakým výsledkem?
Jsem mluvčím Hnutí za přímou demokracii a po mnoho let bylo naše hnutí jediným, které prosazovalo přímou demokracii. V letošním roce lze pozorovat prudký nárůst zájmu o přímou demokracii a mnoho občanských iniciativ i politických stran se k této myšlence hlásí. Ovšem často je to jen forma politického marketingu k získání hlasů občanů ve volbách. To dokazuje nejen osud strany VV, ale i reakce např. představitelů ČSSD na naši výzvu před posledními krajskými a senátními volbami. Čekali jsme, že strany hlásící se k myšlence přímé demokracie naši výzvu uvítají. Opak byl pravdou. To o jejich skutečných cílech vypovídá snad vše. Pan Škromach z ČSSD nás dokonce obvinil, že jsme placeni pravicí.

4. Co byste viděl jako úspěch české demokracie?
Jednoznačně schválení zákona o obecném referendu a změnu zákona o místní (obecním) referendu, například podle tohoto modelu.
1) Zákonem požadovaný počet podpisů pod petici žádající vypsání referenda nesmí být větší než 1% všech oprávněných voličů.
2) Referendum je závazné a platné bez ohledu na počet zúčastněných voličů.
3) Referendum může být vypsáno o všech otázkách, o nichž mají právo rozhodovat naši volení zástupci, tj. např. i o rozpuštění parlamentu. Vše ostatní bychom si pak již mohli sami odhlasovat.

Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně zdaru.
Redakce


Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky “Z domova” najdete zde.