Tomio Okamura předložil zákon o obecném referendu a dále míní „zestátnit“ exekutory a zakázat hazard. To samozřejmě naštvalo spoustu lidí. Majitele heren a další, kteří parazitují na neštěstí lidí. Takový pohodlný způsob obživy, navíc pod státní ochranou, se všem nemakačenkům a rošťákům vždy líbil. Přece nebudou někde pokoutně pořádat hazardní hry v polních podmínkách navzdory zákonu a policii, když mohou naopak, pod ochranou zákona a policie, sklízet miliardy. Vždyť peníze vám nejen koupí lepší život, lepší jídlo, lepší auta, lepší holky, ale také z vás udělají lepšího člověka. Můžete například přispět církvi, nebo politické straně dle libosti – tak nějak to říká Vlk z Wall Street.

Okamura ovšem štve kdekoho, protože jeho původní „výkřiky do tmy“ nabývají konkrétní podobu předloh zákona ve prospěch zdravého rozumu. Možná tak přestane fungovat od politické konkurence a potrefených hus prosté onálepkování „populista a demagog“. Nu, možná je demagogem, možná je populistou, ale proč nepřijmout zákony, které jsou očividně ve prospěch většiny? Proč nepřijmout zákon o obecném referendu, kolem kterého kroužily všechny strany více jak 20 let? Proč neomezit státem garantovanou lichvu a parazitující exekutory?

Kdyby prošel zákon o obecném referendu, byl by čas na emigraci, míní v bulvárním Reflexu někdejší redaktor Mf Dnes a neúspěšný kandidát za TOP 09 do senátu Viliam Buchert. Možná by v takovém referendu mohlo projít třeba vystoupení z NATO, děsí se tamtéž a zároveň navrhuje první otázku takového referenda. Zakázat Tomio Okamurovi vyslovovat název vlastní parlamentní strany. Pan redaktor Buchert už patrně neví kam dřív skočit. Podniká, aktivně se zapojuje do politiky a ještě si vydělává psaním do novin. Pak není divu, že na přemýšlení nemá čas a chytá se pověstného stébla. O ústavních právech, kam jistě patří svoboda slova, se hlasovat nedá. Poslední soud tak bude, stejně jako dnes, na Ústavním soudu.

Ano, je to k vzteku, lidé přestávají slyšet na argumenty, že věci jsou tak složité, že je za nás musí řešit jediní praví lidé, co chodí, leží, jezdí a myslí jen a jedině vpravo, zatímco jednoduchá řešení jsou prý vždy populistická nebo nedej bože levicová a tím i jednoznačně kriminální. A tak, abychom lidi nemuseli zavírat na stadiony jako v Chile náš pravý vzor Pinochet, máme tu naštěstí české Bucherty. Těm se vždy nějak podaří oblafnout potenciální “levičáky”, vždyť je to v jejich vlastním zájmu. Tito redaktoři mají tu výhodu, že neobjektivní, prorežimní a populistickou žurnalistiku dobře znají, vždyť jí mají vystudovanou na komunistické Fakultě žurnalistiky UK.

Předkládáme jinou radu. Nelíbí-li se někomu Okamura, není nic jednoduššího, než podpořit jeho rozumné návrhy. Pak nebude mít žádná populistická témata do kampaní k dalším volbám.