Letos jsem část dovolené strávil na Šumavě. Je stále stejně krásná. Někde se mění k lepšímu, jinde k horšímu, ale celkově stále nad člověkem vede. I přes „vkusné“ stavby připomínající texaský Jižní kříž z Dallasu či přibývající automobilový a turistický ruch.

Tomu vévodí, jak jinak, soukromé vlastnictví. Většinou ku prospěchu, jindy budí trochu rozpaky. To když jsem vyrazil po turistické červené a narazil do plotu. Soukromý pozemek stálo na něm – a za ním. Pro mě ovšem nic nového. V Praze, nedaleko od místa kde bydlím, končí asfaltová cesta veřejného parku na betonovém plotě zahrady soukromého pozemku - zahrady, která obklopuje vilu postavenou s vkusem zbohatlíků devadesátých let minulého století. Hodně betonu a trochu skla, pochopitelně neprůstřelného. Celý soukromý majetek je sledován mnoha kamerami a působí dojmem pevnosti. Těžko říci, zda se majitelé třesou strachem před sockami, mafiánskou konkurencí nebo něčím jiným. Každopádně, ať už se třesou strachy před čímkoliv, k takovému soukromého vlastnictví jim z celého srdce blahopřeji.

Zpátky však na Šumavu. Nenarazil jsem tam jen do plotu viditelného. Sešel jsem jednou ze silnice tak 4 metry po trávníku a už se ozval přísný (ale jistě i spravedlivý) hlas „tam nechoďte, to je soukromý pozemek“. Samozřejmě jsem s manželkou uposlechli a po výpisu z listu vlastnictví se neptali. Pán byl z Českých Budějovic a byl rozzloben. Ty České Budějovice připomínám jen proto, aby si někdo nemyslel, že jsem jen sebenenávistný Pražák.

Ten krásný termín „sebenenávistný“ jsem si vypůjčil od odpůrců Noama Chomského, Normana Finkelsteina a dalších „sebenenávistných“ Židů. Označují je tak proto, že směřují svojí kritiku i do „svých“, to jest v jejich případě, do židovských řad. Prostě kdo kritizuje ty „své“, nemůže být podle nich nějak v pořádku. Jak, to ovšem nevědí, a tak jim přisoudí nálepku „sebenenávistný“. Tím se já, podobně jako Chomsky a další, necítím a jsem s tím co mám i nemám celkem spokojený. Samozřejmě rád bych byl třeba tak šikovný manuálně i obchodně jako ten pán, který nám ve vesnici nedaleko Vimperka ukázal, kterak zdobí sklo a vytváří úžasné a krásné předměty svýma rukama na stroji pamatujícím pravděpodobně 1. republiku. Někde sklárny a skláře zrušili a jinde rostou noví. Jelikož ovšem já nejsem tak šikovný, musím trávit valnou část třeba letošního horkého léta v pekelně vytopené Praze. Vytopené tentokrát nikoliv vodou, ale kombinací asfaltu, betonu a smogu. Sám na sobě jsem vyzkoušel příjemné šumavské noci a nesnesitelné pražské noční vedro. O procházce v chládku šumavského lesa oproti potácení se ve vedru uprostřed velkoměsta ani nemluvě.

V Praze je zkrátka blaze, ale jak kdy a jak komu. To třeba Václavu Klausovi mladšímu vadí více než vedra nějací technaři. Nelámou si hlavu s razítky a berou (asi) německé sociální dávky. Jablko tu nepadá daleko od stromu, tatínek měl také čuch na kontroverzní výroky. Proslul mj. popíráním oteplování a změn klimatu. Takové popírání, samozřejmě na rozdíl od popírání holokaustu, není trestné, leč mohlo by mít pro lidstvo ještě fatálnější následky. Připomeňme si jen jednu z mnoha neuvěřitelných Klausových vět (to je ten pán, kterého jsme si zvolili za dlouholetého předsedu vlády a prezidenta).

Václav Klaus wrote:
„Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci.“

Celý, dnes již historický, text k přečtení ZDE Takové výroky je třeba neustále připomínat, abychom věděli Odkud jsme, kdo jsme, a kam jdeme.

Ano, žádný rozumný člověk by nemohl říci, že je vedro. Vyjma levicových klimatologů ZDE a socek z řad úředníků ZDE. Nevzali svůj život do hrsti, nenaostřili své lokty jako Klaus a tak se nadále vozí sice neklimatizovanými, ale dotovaným prostředky hromadné dopravy. Jejich chyba. Kdyby se více snažili, mohli všichni mít klimatizaci doma, do práce jezdit v klimatizovaných automobilech a celá planeta Země i s oteplováním nám všem mohla vlézt na záda. Každý již ví (protože tak pravil Klaus), že ekologie je jen třešničkou na dortu ekonomie a jen vinou nezodpovědných levicových ochránců žab a uživatelů snowboardů jsme tam kde jsme. Abychom na ně pořád brali nějaké ohledy. Jen a jen díky jim ta třešnička pořádně ztěžkla a hrozí, že rozplácne celý dort.

Řešení globálních změn klimatu? Pusťte na to Klause

Ze Šumavy jsem se vydal na návštěvu opačného koutu České republiky, mého rodného města Ústí nad Labem a musel jsem ocenit přínos Klausovy transformace. Z kdysi špinavého a smogem zamořeného města je celkem svěže vypadající místo. Jak se to povedlo? Následkem vydařené transformace byl v širokém okolí zlikvidován téměř veškerý průmysl. Výsledkem je, že „okresy Ústeckého kraje se z celkového počtu 77 okresů v ČR svým umístěním podle výše podílu nezaměstnaných osob na obyvatelstvu v rámci celé České republiky pohybují ve čtvrtině okresů s nejhorším umístěním. V současné době okres Ústí nad Labem celorepublikově vede.“
Zdroj: Český statistický úřad ZDE.

Takže díky Klausovi se v Ústí „domorodcům“ i návštěvníkům lépe dýchá, avšak domorodci jsou bez práce a tedy bez obživy a životní perspektivy. Prostě se nelze zavděčit všem. Přitom mnozí se snaží, seč mohou. Třeba firma někdejšího primátora Víta Mandíka „Ekofin PC“ získala dotaci na stavbu hotelu Větruše ve výši 80 milionů. Škarohlídi ZDE tvrdí, že v době soutěže firma podnikala jen v oboru účetnictví a se stavebnictvím neměla žádné zkušenosti. Nicméně hotel na kopci stojí, firma Ekofin PC v něm podniká a jiná renomovaná firma Viamont tam za peníze EU a města k němu za nějakých 80 milionů vybudovala lanovku. Taková investice se jistě vyplatí. Za slunečného dne v průběhu hodiny, kdy jsem se zdržoval v centru města, lanovka vyjela přibližně čtyřikrát. Přepravila pokaždé tak 2 lidi. Jízdné je stejné jako v ostatní MHD v Ústí, 18 korun. Z toho je vidět, že zase došlo na Klausova slova. Stát je špatným hospodářem. Nejlepšími hospodáři jsou soukromníci. Kožený, Bakala, s Ústím (a Viamontem) spojený Aleš Řebíček, již zmíněný Vít Mandík, který je podle údajů ZDE obviněn z trestného činu pro porušení povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci úřední osoby. Nemyslím si však, že by z toho něco bylo. Tipuji, že to skončí odložením, založením nebo jiným uklizením. Když ustál “Větruši”, tak se přeci nedá zavřít kvůli nějaké prkotině. Jsou horší věci. Jako například most do krematoria za 750 milionů. Ale to by bylo zase na další téma. A těch by (nejen) v Ústí bylo. Někteří kostlivci ZDE a ZDE. Tak zase za rok.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 750 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!