Seděl jsem ve velké čekárně, která se jmenovala Evropa. Vlak měl odjet za týden. To jsem věděl. Nikdo mi ale nemohl říci, zda opravdu pojede a co se stane se mnou. A nyní sedíme opět v čekárně, jejíž jméno je Evropa! A znovu nevíme, co s námi bude! Mizíme, ale krize pokračuje dál!

Tyto řádky napsal Erich Kästner v knize Fabian, The Story of a Moralist po I. světové válce v roce 1931, v době Velké hospodářské krize. Stejné napětí nad Evropou, které viselo ve vzduchu před nástupem nacismu v Německu, cítíme i dnes. Krize však nejsou přírodním jevem. Jsou řízeny záměrně centrálními bankami a velkými investičními fondy, lidmi v pozadí, kteří ovládají a korumpují politiky.

Norman, Draghi a náš Singer

V letech 1924–1933 vedl k zániku staré Evropy guvernér Bank of England Montagu Collet Norman, který stál v čele této banky neuvěřitelných 24 let. Tento muž, jehož jedinou milenkou byla banka, jak se sám vyjádřil, pěstoval v prvé linii vztahy s mandaríny americké sítě bank. Byl přítelem Benjamina Stronga, kterého klan G.P. Morgan Bank v té době pomohl dosadit do funkce guvernéra newyorského Fedu. Poslušnost Stronga vůči Normanovi dosáhla takového rozměru, že se pozdější prezident USA Herbert Hoover vyjádřil, že američtí bankéři udělali z USA duchovní přívěsek M. C. Normana.

Dnes máme v Evropě dalšího velkého bankéře, který žene Evropu do záhuby: Maria Draghiho. Ten je poslušný přesně opačným způsobem americkému Fedu a těm, které napomohli jeho hvězdě: velkým investičním bankám Goldman Sachs a Black Rock. Česká republika má aktuálně také svého velkého centrálního bankéře: Miroslava Singra. Na rozdíl od Normana, který hájil dokonale zájmy britského impéria a Draghiho, který udržuje naživu už dávno zkrachovalé italské banky, Miroslav Singer zájmy České republiky rozhodně nehájí. Ovšem k odpovědnosti, jak píše pan Dr. Ing. Mrázek, CsC. ve svém dopise prezidentu Zemanovi, je potřeba povolat nejenom všechny členy dosavadních Rad ČNB, nýbrž i politiky. Včetně Václava Klause a prezidenta Zemana, pokud ten ještě neobrátí.

Česká republika, součást zuřivého měnového boje

Na zázraky a dobrotivost zahraničních investorů nevěřím. Kde ovšem hledat statečné Blanické rytíře ohledně bankovní reformy? Můj návrh zní, aby se konečně začalo pracovat na vzniku nezávislé odborné komise složených z občanů, kteří budou sledovat nepřátelské akce bankéřů proti České republice a navrhovat modernizaci bankovní struktury. Bez ní se republika propadne z kolonie německé do kolonie nástupnického globálního tygra.

Česká republika se stala v současné době součástí zuřivého měnového boje. Hraje se poker o to, komu nakonec zůstane v ruce Černý Petr, až se zhroutí na euru postavený měnový systém. Jednoduše jde o to, kdo zůstane sedět nakonec na hromadě bezcenných papírů. Nikdo nepodvádí finanční trhy v Evropě více než banksterská klika kolem Goldmanovce Maria Draghiho.

Představenstvo ECB má dle svého statutu garantovat stabilitu a solidnost měny euro, stejně jako má Rada ČNB garantovat stabilitu české měny a cen. Ovšem jak ECB, tak ČNB dělá vše pro to, aby tyto měny zcela záměrně oslabovaly a odčerpávaly zdroje od občanů eurozóny, ale i od ostatních občanů zemí, které se ubránily a euro ještě nepřijaly. Obě představenstva centrálních bank nahnaly občany do superspirály dluhového otroctví, která historicky nemá obdobu.

Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2015 (v mld. Kč)



Graf ukazuje, jak jsme tvořili HDP z cizích zdrojů, ovšem nadhodnota mizela do zahraničí. Žádné řeči o růstu exportu, nebo HDP nelze hodnotit pozitivně, když jsou vytvořené zdroje odčerpány do zahraničí. Kupní síla obyvatel je oslabena, a naopak vlivem kurzu roste i dluh vůči zahraničí. To je velmi snadný způsob, jak nás dostat na řeckou cestu, i když to z povrchního pohledu vůbec tak nevypadá. My si totiž ještě nedokážeme představit, co se stane, jakmile centrální banky zvýší úrokovou sazbu jenom o minimum! Co bude pak s našimi dětmi a vnuky?

Centrální banky jsou výrobci krizí: Kdo to neví, nezná dějiny

Především platí základní pravidlo, kterého se dnes žádná centrální banka nedrží. Objem vytisknuté měny nelze libovolně zvyšovat nad rámec růstu produktivity ekonomiky. Nesmí se narušovat rovnováha mezi objemem peněz v oběhu a mezi objemem vyrobených statků. A proto žádná vláda nesmí do činnosti centrální banky zasahovat, ani ji kontrolovat, protože „by prý chtěla začít tisknout moc peněz a jenom rozhazovat“. Možná – kdyby jí to ovšem voliči dovolili. Nyní také často rozhazuje, ovšem na dluh, který mají zaplatit budoucí generace.



Celkem pětatřicetiprocentní nárůst peněžního agregátu je naprosto umělým zásahem poslušných bankéřů z ČNB, jenž evidetntně poškozuje Českou republiku, která však v případě krachu eura zůstane sedět na hromadě bezcenných papírů. A nyní se podívejme na vývoj HDP dle statistiky ČNB, aby bylo vidět, co vlastně ČNB dělá.



Po jednání rady ČNB (30. 4. 2016) jsme byli ujištěni, že rada neuvažuje o zavedení negativní základní úrokové sazby. Zatím tedy nehrozí, že by došlo k vykrádání vkladů občanů, pouze placení bankám za to, že jsme si u nich nechali na účtech deponovány volné peněžní prostředky. Poněvadž pokud budou banky muset platit úrok centrální bance za deponování nadbytečných zdrojů, kterých tiskne ECB fůry, znamená to snížení jejich ziskovosti, což je problém zejména spořitelen a penzijních a pojišťovacích fondů. A ty tyto více náklady budou přenášet na své klienty. Viz dnešní Švýcarsko, kdy obce a města, ale i fiskus prosí doslova občany, aby nespěchali s placením daní. Poněvadž při uložení peněz na účtech u bank přicházejí o miliony. Svět se fakt zbláznil!

Jak nás okrádá ČNB

Dozvěděli jsme se také, že termín ukončení intervence k oslabování české koruny se posunul z roku 2016 až do roku 2017. K 31. 8. 2013 činily devizové rezervy ČNB 875 milionu korun, k 29. 2. 2016 činí již 1 749 milionu. Aby mohla pomoci ČNB udržet linii, stanovenou z ECB, tedy politiku kurzového závazku ČNB při pokračování kvantitativního uvolňování (čti: tisk peněz mafiány v ECB ve stylu Výmarské republiky), musela ČNB do konce ledna vytisknout půl bilionu korun. Tím znehodnotila Českou korunu se všemi důsledky, které toto znehodnocení přináší. Tyto důsledky, zejména týkající se zahraničního obchodu, popsal Dr.Ing.Josef Mrázek, CsC. ve svých dopisech trefně. V souvislosti s jeho analýzou je však nutné upozornit na růst nákladů dluhové služby a celkovou úroveň zadlužení ČR, jeho soukromého, ale i státního sektoru, který raketově vyskočil na více jak 3 biliony korun. Nevýhodný kurz napomáhá dalšímu nárůstu zadlužení.

Na výše uvedeném grafu nejde pouze o státní dluh České republiky, ale o celkovou dluhovou pozici jak soukromého, tak veřejného sektoru. Ovšem co se týká státního dluhu, o co víc bude stát obsluha státního dluhu ČR, o to méně peněz bude zbývat na školství, zdravotnictví a vnitřní i zahraniční bezpečnost.

Jak nás okrádá ECB

ECB už nemůže udělat žádný krok zpět, aniž by to nevedlo k řetězové reakci. I kdyby nyní zvýšila úrokovou sazbu jenom o 1 %, pošle předlužené státy jižní eurozóny do státního bankrotu, protože ty budou muset zvýšit náklady na dluhovou službu a refinancovat dluhy novými dražšími úvěry, a to již dále nepůjde.

  • ECB nafukuje objem vytisknutých peněz bez ohledu na vývoj ekonomiky a množství peněz v oběhu. Tím vytvořila neuvěřitelný inflační potenciál.
  • ECB nesmí podle právních předpisů financovat rostoucí dluhy států, a už vůbec ne dodávat peníze do děr bankrotujících bank.
  • Draghiho klika už rok tiskne měsíčně 60 miliard eur a nyní dokonce 80 miliard, aniž by to mělo jakýkoliv vliv na oživení ekonomik. Rozdělila ze vzduchu vyrobených 1,74 bilionu jako pomoc, která zůstává viset v bilancích jako dluhy, přitom peníze proletěly pouze komínem spekulací a nafoukly ceny akcií a nemovitostí.
  • Nulovou úrokovou politikou připravuje ECB ročně evropské střadatele a sběrná místa soustřeďující volný kapitál o 34 miliard eur ročně. Přestože sama deklaruje, že úrok je tržní cenou peněz, sama usiluje o likvidaci trhu.


Navíc je Draghiho skupina nevolníkem amerického finančního syndikátu. Proto si nemohou dovolit bez svolení FEDu zvýšit úroky v Evropě. Euro by bylo pro spekulanty zajímavější měnou než dolar, a znamenalo by to odliv dolarů směrem do Evropy. Stávající úkol pro bankstery je evidentní. Mají posílit odliv kapitálu směrem k dolaru. To se již děje, podíváme-li se na zvyšování dolarových rezerv u centrálních bank světově. Banksteři musí udržet zombie měnu dolar naživu. FED bude usilovat o zvyšování úrokové sazby, i kdyby měl odsoudit polovinu amerického obyvatelstva k smrti hladem. K jeho posilování musí přispět i euro a následně i tak bezvýznamné měny, jako je koruna. To je hlavní důvod našeho „kurzového závazku ČNB ve prospěch eura“, tedy okrádání vlastních občanů.

ECB tunel na podniky

Aby toho nebylo málo, oznámila ECB úmysl vykupovat i podnikové dluhopisy. A možná přijde na řadu brzy i helikoptéra a Draghi každému z nás věnuje 500 euro, aby si něco pěkného koupil. Banky se mohou přetrhnout, aby vám vnutily nějaký ten úvěr. Ale nyní přichází Mario Draghi s prohlášením, že ECB přistoupí k výkupu podnikových dluhopisů. Vydáním dluhopisů podniky získávaly prostředky ke svému financování a investoři za to dostávají nějaký ten dohodnutý úrok.

Ještě ECB nestačila ani jeden dluhopis vykoupit, a už spadly výnosy z podnikových dluhopisů na historická minima. Jeden příklad za všechny: Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair vydala v červnu dluhopisy v hodnotě 850 milionů eur se splatností v roce 2021. Po prodeji činil výnos 2 %, v úterý po vyhlášení záměru Maria Draghiho spadl na 0,67 % a stejně tak klesly výnosy u ostatních investic do podnikových cenných papírů.

Závěr

O co jde ECB při provádění takové nezákonné činnosti? Nejdříve odstřelí investory od trhu se státními dluhopisy. A nyní jim sebere další možnost investování do jiného segmentu. A skončí nakonec tak, že začne vykupovat junk bondy a akcie? A točit rotačky stále zběsileji.
To je důsledek chápání peněz jako zboží. Toto zboží se podle banskterů nekazí a je možné díky nekontrolovanému tisku peněz a úroku tuto sumu libovolně nafukovat. Proto banksteři potřebují tzv. "nezávislost centrálních bank". Shrňme to v bodech.

  • Jde o ovládnutí světa přes vytáčení dluhové spirály.
  • Znehodnocení peněz ukončené zrušením hotovostních peněz umožní závěrečné vyvlastnění.
  • To bude provedeno ve prospěch „vyvolenců“ a provedení měnové reformy bude možné kliknutím do kláves počítačů.
  • Poslední krok, který ještě musí ECB na cestě k záhubě provést, je zrušení hotovostních peněz.


Ekonomicky a finančně už ECB narazila na zeď, a dál to nepůjde. A pan Singer by z nás neměl dělat hlupáky.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 550 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!