Helena Válková okamžitě po nástupu do funkce vzala zpět stížnost pro porušení zákona ve věci CS fondů Pavla Tykače, kterou se ztrapnila její předchůdkyně Marie Benešová.

Pozvali jsme do Debatního klubu dvě osobnosti stojící před českými soudy již několik let, v souvislosti s různými kauzami týkajících se lidských práv, policejního násilí, ale i samotných soudců.

Jeden paragraf a v něm dvě slova pro odříznutí nezákonných příjmů lichvářů z ubytoven. A přitom jen tak mimochodem může tento zákon vyhnat lidi pod most.

Americký občan Moner Mohammad Abusalha dne 25. května naložil 16 tun výbušnin na nákladní auto, které nechal vybuchnout v centru města Idlib nedaleko kavárny, kde byli vojáci SAA.

Společnost Google na základě rozhodnutí Evropského soudu otevřela stránky určené pro příjem žádostí na odstranění zastaralých osobních informací od občanů EU.

Republikánský senátor z Virginie Richard Black napsal veřejný dopis syrskému prezidentovi Bášárovi Assadovi, v němž mu děkuje za jeho boj proti "zločincům napojeným na al-Kájdu" a zvláště mu děkuje za "hrdinnou záchranu křesťanů".

Proč by se mělo s řešením otázky financování církví čekat ještě dvacet let - právě dvacet let?

Jeden důvod jsem uvedl už ve svém návrhu ohledně této otázky (viz příspěvek č. 817). Doba uplynulých dvaceti let nebyla dobře využita, nevedla se veřejná diskuse, církve se chovaly k okolní společnosti nerozvážně (a zhusta i tak, že na nějaké veřejné mínění prostě "zvysoka kašlaly").
Vlastně nikdo nečekal, že by otázka finančního vyrovnání s církvemi by mohla takto otřást společností. Těch druhých dvacet let by církve mohly reflektovat zjevenou skutečnost, najít si ke společnosti lepší cestu. Otázky finančního zajištění církví by se měly řešit jednak v rámci církví - celocírkevně, a v rámci společnosti - celospolečensky. Zatím se nedělo ani první ani druhé, "upeklo" to kabinetně pár lidí.

Přednáška Jana Kellera a následná beseda v rámci Projektu etického vzdělávání Královéhradeckého kraje o skutečných záměrech a pravděpodobných dopadech reforem vládní koalice

---

Sněmovnou schválená smlouva pokračuje legislativním procesem. Než se stane zákonem bude ji schvalovat Senát, pak podepisovat prezident, a nakonec bude zcela jistě podána žaloba u Ústavního soudu. Jásot či obava církví z nově nabytého majetku jsou tedy předčasné. Tato studie se chce podívat kritickým okem zejména na právní postavení nároků římsko-katolické církve, která z této dohody nejvíce profituje. Hledejme proto odpověď na následující důležité otázky.

• Je nová smlouva pro římsko-katolickou církev opravdu výhodná v tom smyslu, že zajistí její ekonomickou nezávislost na státu?

• Platí princip: "Co bylo ukradeno, to má být vráceno", i z hlediska historického statutu církevního majetku?

• Jaké zásadní námitky proti zákonu budou uplatněny u Ústavního soudu a jakou mají právní hodnotu?