Ani v Německu, ani v Rakousku nepřesáhla volební účast 50% hranici. Přestože v obou zemích mírně ztratili křesťanští demokraté, nelze říci, že by výsledky voleb otřásly jejich vládnoucím potenciálem. Přesto byly tyto volby do Evropského parlamentu pro většinu etablovaných stran varováním. V nejbližších letech půjde skutečně o hodně. Zejména v Německu však dochází díky posunutí dolní hranice pro vstup do parlamentu z 5 na 3 procenta ke změně rozložení křesel, což by jistě uvítali čeští Zelení nebo Piráti, kteří se nedostali do EU parlamentu doslova o chlup.

Německo

Volební účast 48,1 %, což je zhruba o 5 % víc než v posledních volbách roku 2009. Údaje nejsou ale definitivní. Zvítězili jako téměř všude nevoliči - nejsilnější politická partaj. Jenomže mandát k obraně svých zájmů nelze získat tím, že volič volby ignoruje. Rozložení výsledků voleb 2014 vidíte zde.



Ztráty a zisky proti minulým volbám jsou vyčísleny zde. Největší ztrátu utrpěli němečtí svobodní - FDP. Ztráta 9 křesel je dalším debaklem po prohraných parlamentních volbách do Bundestagu. Jejich hlasy převzala eurokritická strana Alternativa pro Německo (AfD).



Celkem 8 křesel sice ztratila CDU/CSU, přestože se CSU na poslední chvíli snažila přetáhnout voliče Alternativy pro Německo kritikou politiky vedení současné Evropské unie. Moc jí to nepomohlo. Přes úspěch Alternativy pro Německo nelze říci, že by mocenská klika CDU/CSU a SPD byla nějak ohrožena. Notabene, když SPD mírně posílila a získala 4 křesla v Evropském parlamentu navíc.

Profesor Bernd Lucke není žádným Faragem nebo Le Penovou. Lepšího protivníka a euroskeptika než AfD si Angela Merkelová ani přát nemohla. Odkanalizoval hněv malé a střední podnikatelské třídy a Lucke, jako velký obdivovatel Helmuta Kohla, není tím, od koho by se dalo očekávat revoluční nadšení. Citujme DWN někdy z dubna 2013.

DWN wrote:
Alternativa pro Německo je pro Angelu Merkelovou tou nejpříjemnější opoziční euroskeptickou stranou. Skutečným nebezpečím by pro ni byla masívní levicová protievropská strana nebo hnutí. Něco jako Occupy Wall Street nebo její evropský předchůdce ATTAC. Problémem by byla strana, požadující systémovou změnu současného podvodného, globálního finančního kapitalismu. Takové uskupení, které by se neopíralo o makroekonomické expertízy negativního dopadu eura pány profesory ekonomie, nýbrž hnutí, které by dokázalo dostat lidi do ulic.


Ač ztratila body, není CDU/CSU ohrožena. Díky velké koalici se socialisty je realistické, že se Němci a Rakušané budou snažit prosadit neformální „velkou koalici“ socialistů a křesťanských demokratů i na úrovni evropské v EU parlamentu. Je vidět, že tato „demokratická aliance“ stran, které by měly stát ideově proti sobě, se z hlediska udržení u moci stává systémově relevantní a tedy akceschopná i na nadnárodní úrovni. Když jde o peníze a moc, ideologie jde většinou stranou.

Posunutí dolní hranice pro vstup do parlamentu však umožnilo vstup do EU parlamentu i velmi zvláštním uskupením. To je vidět z grafu, například Straně pro ochranu zvířat, straně Rodina nebo Pirátům, bohužel i nacionálně extremistické straně NPD, která je už za hranou.

Rakousko

Dosavadní účast, protože ještě nebyly sečteny korespondenční hlasy, zaznamenala lehký pokles. Volit šlo kolem necelých 40 % oprávněných voličů. Lidovci sice ztratili 5 křesel, získali 5 mandátů, socialisté si však udrželi stejný počet mandátů jako v minulých volbách, tedy 5. Rakousko má v EU parlamentu 18 poslanců, takže velká koalice i zde získává nadpoloviční většinu a lze těžko očekávat, že by tyto strany hlasovaly proti sobě.

Nová liberální strana NEOS sice usilovala o 2 mandáty, svým nadšením pro Spojené státy evropské a hlavně podporou privatizace všeho, co se dá, včetně distribuce vody, jí lídryně strany růžové barvy Angelika Mlinar uškodila a odradila nakonec část voličů. Strana získala pouze jeden mandát. Podle předvolební diskuse, která probíhala relativně solidně v porovnání s Českou republikou, se však zdá, že se strana NEOS spíše stává mladší sestrou rakouské ÖVP, tedy lidovců. Tak často zdůrazňovala její lídryně, že si rozumí s Otmarem Karasem, dlouholetým poslancem ÖVP v EU parlamentu a nyní diskutovaným kandidátem na eurokomisaře, že se vkrádá podezření, že je lidoveckou dvojkou.

Skutečným vítězem voleb byli však rakouští svobodní - FPÖ s překvapivým 20,5 % ziskem hlasů, tedy umístěním na třetím místě za stranami vládnoucí koalice a ziskem celkem 4 mandátů proti 2 dřívějším. Je možné, že procenta budou ještě upřesněna po sečtení korespondenčních hlasů. Další volební úspěch získala na rozdíl od Německa strana Zelených, která získala celkem 13,9 % hlasů a místo stávajících 2 mandátů dokonce tři. Od dam u rakouských Zelených by se čeští Zelení mohli hodně přiučit. Jenomže to by se muselo změnit hodně v postavení žen v politice v České republice obecně. Procentní zisk stran najdete zde.



Zvláštní postavení má tolerantní a multikulturalistická Vídeň. Zde silně bodovali zelení, socialisté a svobodní. Vůbec velké rozdíly ve volebních preferencích v Rakousku vykazují města a venkov.